Stich Simon Marius

Simon Marius

Matematik - lékař - astronom

1573 – 1624

Simon Marius (jinak Mayr)

Krátký přehled jeho života a výsledky jeho výzkumů

Matematik, lékař, astronom a tvůrce kalendářů Simon Mayr (1573 – 1624) z Gunzenhausenu, který sám sebe nazýval Marius, byl dvorní matematik markrabat v Ansbachu. Současně jako Galileo jako první popsal měsíce Jupitera, avšak zveřejnil svůj objev později, proto ho Galileo obvinil z plagiátorství. Dnes je jasné, že Marius objevil měsíce Jupitera zcela nezávisle na Galileovi a jeho pozorování bylo dokonce přesnější. Již během jeho života se uznávalo, že objevil galaxii Andromedy.

Životopis

Marius se narodil 10. ledna 1573 v Gunzenhausenu a zemřel 26. prosince 1624 (podle juliánského kalendáře) v Ansbachu. Jeho otec Reichart Marius byl starostou, matka se jmenovala Elisabetha. V roce 1606 se oženil s Felicitas Lauerovou (pokrten 5. brezna 1590), dcerou norimberského vydavatele a tiskaře Hanse Lauera (1560–1641). Měli minimálně dva syny a pět dcer, z nichž jen dcery přežily dětství. Pro jeho vzdělání bylo zásadní, že markrabě Georg Friedrich ho slyšel zpívat. Vladaři se zpěv líbil a dal mladíka zapsat na knížecí školu v Heilsbronnu, kterou Marius navštěvoval do roku 1601 a dodnes je jejím nejslavnějším žákem. Plánované studium v Königsbergu se neuskutečnilo, zato mohl Marius v roce 1601 odcestovat do Prahy za Tychonem Brahem. Poté studoval lékařství v Padově do roku 1605, kde se pravděpodobně setkal s Galileem. Mezi léty 1604 a 1605 byl členem vedení tzv. Německého studentského národa v Padově. Od roku 1606 do své smrti v roce 1624 (podle gregoriánského kalendáře 5. ledna 1625) byl dvorním matematikem v Ansbachu.

Pro jeho vzdělání bylo zásadní, že markrabě Georg Friedrich ho slyšel zpívat. Vladaři se zpěv líbil a dal mladíka zapsat na knížecí školu v Heilsbronnu, kterou Marius navštěvoval do roku 1601 a dodnes je jejím nejslavnějším žákem. Plánované studium v Königsbergu se neuskutečnilo, zato mohl Marius v roce 1601 odcestovat do Prahy za Tychonem Brahem. Poté studoval lékařství v Padově do roku 1605, kde se pravděpodobně setkal s Galileem. Mezi léty 1604 a 1605 byl členem vedení tzv. Německého studentského národa v Padově. Od roku 1606 do své smrti v roce 1624 (podle gregoriánského kalendáře 5. ledna 1625) byl dvorním matematikem v Ansbachu.

Výzkumy

V roce 1594 začal Marius provádět meteologické záznamy. Pro roky 1601 až 1629 vycházely jeho celoroční kalendáře Prognosticon astrologicum. Skvělé matematické schopnosti prokázal Marius překladem prvních šesti knih základů Euklidových, které vydal v Ansbachu roku 1610. Už před vynálezem teleskopu byl zkušeným pozorovatelem, který v roce 1596 publikoval svá pozorování o komětě a v roce 1604 přesně určil pozici supernovy v souhvězdí Hadonoše. Od léta 1609 jeho sponzor Johannes Philipp Fuchs von Bimbach umožnil Mariovi využívat belgický teleskop, kterým podle svého vyjádření 29. prosince 1609 podle juliánského kalendáře objevil velké měsíce Jupitera – tedy jeden den po Galileovi, který své poznámky zapisoval podle gregoriánského kalendáře. O tom podal první zprávu v Prognosticon auf 1612.

Marius zveřejnil své vědecké výsledky až v roce 1614 v Mundus Iovialis, což mělo za následek, že ho jeho velký rival obvinil z plagiátorství v časopise Saggiatore z roku 1623. Již v březnu 1610 Galilei zajistil své vítězství pomocí Sidereus Nuncius (hvězdný kurýr), avšak Marius pozoroval několik podrobností, které Galileo nezmínil. Marius si povšiml, že orbitální rovina měsíců je nakloněna proti rovině rovníku stejně jako proti ekliptice, což vysvětluje odchylky zeměpisné šířky. Zjistil také, že se jas měsíců mění a vypočítal tabulky pro roky 1608 až 1630.

V dopise z léta 1611 zmiňuje Marius pozorování Venuše, sluneční skrvny pozoroval od srpna 1611 a v listopadu objevil, že oběžná dráha skvrn a tedy rovníková rovina slunce je nakloněná vůči ekliptice. V roce 1619 nejdříve předpokládal periodicitu slunečních skvrh. V prosinci 1612 Marius jako první Evropan spatřil mlhovinu Andromedy a v roce 1618 od konce listopadu do prosince pozoroval třetí a největší ze tří komet toho roku.

Ačkoliv Marius znal nejdůležitější objevy časného 17. století, odmítal heliocentrickou školu a upřednostňoval obraz světa podle Tychona. K takovému obrazu ale došel nezávisle na Brahovi, když v zimě 1595/1596 četl dílo Koperníkovo poprvé.

Ještě dnes Mariovo dílo stojí ve stínu obvinění z plagiátorství, ačkoliv na začátku 20. století bylo o dokázáno, že Marius bádal zcela nezávisle a že jeho nejčasnější pozorování jsou blíže moderním měřením než ty Galileovy.

Pocty

V roce 1612 Marius obrdžel stříbrný pohár jako dar města Gunzenhausen. Pojmenování družic Jupitera podle milenek boha Jupitera, římského mytologického otce bohů, pochází z rady, kterou Marius získal od Johanna Keplera v Řezně (Regensburg) v roce 1613.

Mezinárodní astronomická unie poctila Maria tím, že podle něj pojmenoval jeden z měsíčních kráterů a také sousední “Marius Hills” (Mariovy pahorky) a “Rima Marius” (Mariův kanál). V roce 2014 IAU přejmenovala asteroid s provizorním označením “1980 SM” na “(7984) Marius”. V Gunzenhausenu bylo podle Simona Maria pojménováno gymnázium a připomíná ho pamětní deska. V kongresovém centru Onoldia v Ansbachu se nachází salon Simon Marius, v roce 1991 Lions-Club postavil Mariovi pomník na malém zámeckém náměstí (Kleiner Schloßplatz), vytvořený mnichovským umělcem Friedrichem Schelle. V městech, které mají vztah k Mariovu životu, jsou ulice po něm pojmenované.